Když Miloslav Švandrlík napsal Černé barony, vytvořil satirický obraz vojenského prostředí, ve kterém se absurdní rozkazy a nesmyslná rozhodnutí staly každodenní realitou.
Uplynula desetiletí, vojenské poměry se změnily a společnost prošla zásadní proměnou. Jenže absurdita lidského rozhodování nezmizela. Alespoň takovou myšlenku rozvíjí český spisovatel Jakub Hladík ve své knize Bílí baroni.
Místo kasáren úřady, místo rozkazů formuláře
Kniha Bílí baroni přenáší motiv absurdní moci do prostředí současné veřejné správy.
Její děj vychází z autorových zkušeností s úřady v regionu Nepomucka, kde se dlouhodobě zabývá různými správními postupy a rozhodnutími.
Zatímco ve Švandrlíkových příbězích dominovala vojenská hierarchie, tady hrají hlavní roli úřední dopisy, lhůty, stížnosti a neustálé administrativní postupy.
Výsledkem je dokumentární próza se satirickým přesahem.
Když se obyčejný občan začne ptát
Jedním z hlavních motivů knihy je vztah jednotlivce k veřejné správě.
Co se stane, když občan požádá o informace, upozorní na problém nebo začne důsledně využívat zákonné možnosti kontroly úřadů?
Právě na tuto otázku se autor snaží odpovědět prostřednictvím konkrétních událostí a vlastní zkušenosti.
Jeho vyprávění představuje kritický pohled na byrokracii a na situace, kdy podle autora formální postupy převažují nad skutečným řešením problémů.
Bílí baroni nejsou jedinou knihou
Jakub Hladík se veřejné správě věnuje také v sérii Velký nepořádek.
Jednotlivé díly postupně zachycují příběhy související s malou obcí, městem, okresem i širším fungováním veřejných institucí.
Autor využívá vlastní korespondenci, správní dokumenty a zkušenosti, které literárně zpracovává.
Je přitom důležité rozlišovat mezi doloženými událostmi a autorovým osobním hodnocením jednotlivých postupů.
Literatura, která vyvolává otázky
Kniha Bílí baroni má podle zveřejněných informací 504 stran a je dostupná také v elektronické podobě.
Více informací o autorově tvorbě najdete na webu Jakub Hladík – knihy a skutečné příběhy.
Tato literatura může oslovit čtenáře, které zajímá fungování veřejné správy, občanská práva a vztah jednotlivce ke státním institucím.
Nejde přitom jen o příběh jednoho regionu. Otázka, jak má správně fungovat veřejná moc a jak se může občan bránit nesprávnému postupu, má mnohem širší význam.
A právě proto mohou být knihy inspirované skutečnými zkušenostmi zajímavým podnětem k veřejné diskusi.
