Dříve bylo velmi těžké řešit škody vzniklé na autech jako je například poškrábané sklo. Jelikož v této oblasti neexistoval jednotný právní výklad, byly jen vydaná stanoviska, pojišťovny neměly povinnost se jimi řídit. Až do června 2013 tvořily takové pojistné události každý rok až 10 - 20% ze všech nahlášených.

Poškrábané sklo zákony

Ani soudní rozhodnutí nebyly jednotná. Někteří nespokojení řidiči, kterým byla ze strany pojišťovny zamítnuta náhrada škody, se začali obracet na soud. I zde však byla vidět nejednotnost, protože neexistoval jednotný právní výklad. Stalo se, že okresní soud dal za pravdu pojišťovně a po odvolání se klienta zase krajský soud rozhodl, že v právě je klient a okresní soud pochybil.

Poškrábané sklo škoda

Pomocnou ruku se v roce 2013 pokusila podat i Národní banka, konkrétně Úřad dohledu nad finančním trhem, a to vydáním stanoviska, kterým doporučila postup při řešení takových pojistných událostí: V případě škody na čelním skle zaujímá Národní banka stanovisko, že vymrštění kámen zpod kol jiného motorového vozidla je okolnost, která má původ v provozu.

Poškrábané sklo

Projevem provozu motorového vozidla je v tomto případě otáčivý pohyb jeho kol. I když kámen není součástí motorového vozidla, bez působení otáčivého pohybu kol jedoucího motorového vozidla by kámen zůstal na svém místě na cestě a k jeho vymrštění a vzniku škody by nedošlo. Provoz motorového vozidla je tedy příčinou vymrštění kamene, který nárazem do čelního skla způsobí škodu – poškrábané sklo. Pokud tedy událost - škoda na čelním skle - byla způsobena okolností mající původ v provozu, škoda vznikla a existuje příčinná souvislost mezi událostí a vznikem škody, provozovatel odpovídá za škodu na čelním skle, a pokud má uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, je pojistitel povinen takovou škodu za něho nahradit.